V anketě Vodarenstvi.cz jsme získali také odpovědi krajských měst, jejichž projekty spadají do tzv. „režimu velkých projektů“ s rozpočtem za více než 25 milionů Euro. Ve dnešním díle se věnujeme prvnímu neúspěšnému žadateli – Ostravě, která svou dotační žádost pečlivě připravila, kvůli požadované úpravě provozní smlouvy ji ale musela stáhnout.
O projektu
Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ řeší odkanalizování stávající zástavby a převedení odpadních vod do městské stokové sítě a Ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V současnosti jsou v řešených oblastech vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice). Součástí projektu byla také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkového dusíku.
Cílem projektu bylo zrušit stávající kanalizační výpusti s odtokem nečištěných odpadních vod do povrchových toků, převést veškeré odpadní vody do nově vybudované či rekonstruované stokové sítě s následným vyčištěním odpadních vod na ÚČOV Ostrava, a tím snížit zatížení recipientu (Ostravice, Odra) a okolní přírody vypouštěným znečištěním.
Ostrava požádala o evropské dotace z OPŽP v rámci prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v „ režimu velkého projektu“. Rozpočet projektu byl totiž vyšší než 25 milionů Euro. Žádost byla podána 17. 12. 2008, akceptována 7. 4. 2009 a poté zhruba rok probíhala obhajoba technické části. V současnosti je žádost stažena, protože nedošlo k dohodě ohledně požadované úpravy provozní smlouvy.
Stížnosti na složitost procesu
Ing. Jiří Cigánek, manažer projektu, k jednání se SFŽP uvádí: „Obecně lze říci, že příprava a projednání žádosti o dotace z OPŽP je v kontextu projektů, pro něž obec může získat spolufinancování fondů EU, zdaleka nejkomplikovanější. Jednou z mnoha příčin je například průběžná změna vstupních podmínek přijetí a hodnocení žádosti o dotaci a jejích podkladů.“ V tom se pan Cigánek shoduje s řadou dalších žadatelů. Složitost procesu a neustálé úpravy podmínek jsou důvodem, proč většina měst a obcí není schopna bez pomoci poradenských firem proces zvládnout.
Důvody stažení žádosti
Požadavky na úprava koncesní smlouvy s provozovatelem nakonec vedly ke stažení žádosti. Problematickou byla aplikace finančního modelu a jeho vlastní realizaci v praxi. „Za období administrace naší žádosti na SFŽP vzniklo několik verzí finančního modelu a vždy bylo nutno použít poslední verzi, jež se poměrně odlišovala od té předchozí, a v jednom případě dokonce nová verze vůbec nefungovala a generovala nesmysly. Poměrně složitá byla i administrace žádosti, resp. obhajování technického řešení,“ uvádí inženýr Cigánek.
Co by měl SFŽP změnit ve své práci?
Pan Cigánek jednoznačně uvádí: „Zjednodušit administraci projektů.“ I zde se manažer ostravského projektu shoduje s řadou dalších žadatelů o evropské dotace.
Foto: Wikipedie, Ragimiri
17.10.
Dluhy tuzemských měst a obcí loni stouply o 2,7 miliardy korun na 83,3 miliardy korun a skoro polovina z nich připadala na Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Zadlužení krajů se loni poprvé snížilo, a to o 8,4 procenta na 19,1 miliardy korun. Vyplývá to z informací ministerstva financí.
19.4.
Za tři roky by měla být Ohře ještě čistější. Přispěje k tomu skupinový projekt "Chebsko – environmentální opatření". Své zkušenosti se získáváním evropských dotací shrnuje investor projektu, Chevak Cheb, a. s. Článek byl vytvořen na základě odpovědí ankety Vodarenstvi.cz.
24.3.
Server Vodarenstvi.cz uspořádal na přelomu ledna a února letošního roku anketu na téma čerpání evropských dotací z OPŽP. Odpovědělo celkem 420 starostů od malých obcí až po krajská městů. Zkušenosti starostů jsou však bohužel negativní.
24.2.
V dalším díle seriálu se věnujeme úspěšnému žadateli, který v dotačním procesu musel řešit problémy s dlouhou provozní smlouvou. Projekt se týká intenzifikace čistírny odpadních vod s přivaděčem s rozpočtem 84 milionů korun.
16.2.
Situace na severu Moravy je specifická tím, že část měst a obcí prodala vodárenskou infrastrukturu Severomoravským vodovodům a kanalizacím (SmVaK). Ten ji dnes tedy nejen vlastní, ale také provozuje. V Havířově přesto našli k evropským dotacím cestu, ale ani ta není zcela bez komplikací.
27.1.
Úvodní díl seriálu o problémech měst a obcí - žadatelů o evropské dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zpracováno na základě ankety o problematice čerpání evropských na modernizaci vodárenské infrastruktury.
26.1.
Vodarenstvi.cz připravilo anketu určenou starostům měst a obcí - vlastníkům vodárenské infrastruktury. Získané reakce použijeme v připravovaném seriálu o konkrétních příkladech konkrétních žadatelů. Úvodní díl bude zveřejněn zítra.
S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE