Poplatek za odběr minerálních vod se zvýší, podle vlády nezdraží
Poplatek za odběr minerální vody z přírodního zdroje se od 1. července pro výrobce balených vod zvýší na dvojnásobek. Příslušné nařízení dnes schválila vláda. Kvůli navýšení poplatku podle vládního materiálu zřejmě stoupnou ceny balených vod, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) k tomu ale nevidí důvod.
Podle Svazu minerálních vod zdražení dopadne zejména na menší výrobce, možná přestanou část zdrojů využívat a starat se o ně.
Současný poplatek tří korun za metr krychlový by podle nařízení měl stoupnut na šest korun. Změnu iniciovalo ministerstvo financí. Od roku 2001 se poplatek neměnil a není prý adekvátní skutečnému významu a hodnotě přírodního bohatství státu, jež využívají nestátní, zejména podnikatelské subjekty, uvedlo ministerstvo zdravotnictví, které návrh předložilo a navrhovalo nárůst na pět korun.
Novela nařízení vlády bude mít dopad na výrobce balených minerálních vod, jimiž jsou Hanácká kyselka, Chodovar, Karlovarská Korunní, Karlovarské minerální vody, Marienbad Waters, Ondrášovka a Poděbradka. Dopady ale pocítí také zákazníci a celní správa, uvedlo ministerstvo v návrhu.
"Důvod, proč zdvojnásobit úroveň poplatků, nevychází z žádné logické úvahy nebo výpočtu. Proto pokládám způsob, jakým se zvyšování poplatků za odběr přírodní minerální vody v ČR na politické úrovni aktuálně řeší, za součást populistických opatření, směřujících k lákání voličů v dalších volbách," sdělil dnes ČTK Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod, které jsou největším producentem minerálních vod v Česku. V některých evropských zemích podle něj naopak zvažují poplatky snížit.
Podle Pasqualeho zvýšení poplatků ovlivní výrobní náklady. "Případné navýšení ceny pro zákazníka budeme ještě zvažovat," dodal.
"Já se domnívám, že v žádném případě takového zvýšení poplatků není a nemůže být důvodem ke zdražení minerálních vod," uvedl po jednání vlády Sobotka. V případě přepočtu na litr by se podle něj eventuální rozpočet zdražení pohyboval v částech haléře.
Státní rozpočet by navýšením poplatku mohl získat 8,4 milionu korun, pokud zůstane zachován systém, kdy se neplatí za skutečně odebrané množství jako u ostatních podzemních vod, ale za maximální povolené množství. Skutečně odebrané množství je vždy menší.
Podle předsedkyně Svazu minerálních vod Jany Ježkové se z povoleného množství vyčerpá v průměru 45 procent, cena za metr krychlový skutečně odebrané vody tak vlastně stoupne na 13 korun.
Maximální povolené množství materiál pro vládu neuvádí, z nárůstu ceny ze tří na šest korun a přínosu pro státní pokladnu lze dovodit, že ročně je v ČR výrobcům povoleno vyčerpat 2,8 milionu metrů krychlových minerálních vod. Z nich vyčerpají 45 procent. "Reálná cena, protože platíme za povolené, nikoli odebrané množství, bude 13 korun za metr krychlový," řekla ČTK Ježková.
Připomněla, že i kdyby výrobce nestočil ani jednu lahev, musí zaplatit celé povolené množství, což postihne malé výrobce, kteří čerpají i méně.
Podle lázeňského zákona je zdrojem přírodní minerální vody podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek. Čerpá se až z několika set metrových hlubin, takže je vyloučena přítomnost hormonálně aktivních látek.
Foto: Wikipedia, W.J.Pilsak, licence
Spotřeba cukru v ochucených vodách klesla o desetinu
8.9.
Mezi roky 2012 a 2016 se snížil obsah cukru v 25 nejprodávanějších ochucených minerálních vodách, což představuje polovinu trhu, o 10,76 procenta. V roce 2016 se ho v těchto nápojích použilo 9329,1 tuny, za sledované období tak jeho potřeba klesla o 1124,6 tuny. Včera to na tiskové konferenci řekla předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.
MZ navrhuje zvýšit od 1.7. poplatek za odběr minerální vody
8.6.
Poplatek za odběr minerální vody z přírodního zdroje by měl od 1. července pro výrobce balených vod ze současných tří korun stoupnut na šest Kč za metr krychlový, tedy na dvojnásobek. Návrh připravilo ministerstvo zdravotnictví pro pondělní jednání vlády.
SZPI našla v Albertu kontaminovanou balenou vodu od Vesety
2.12.
V trutnovské prodejně Albert v Žižkově ulici našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce balenou vodu kontaminovanou zeleným zákalem a zelenou sedlinou, tedy řasou. Okamžitě nařídila danou šarži stáhnout z prodeje.
Obliba slazených nápojů klesá, pijeme více kohoutkové
31.7.
Češi v posledních letech kupují stále méně nealkoholických nápojů. Loni jejich spotřeba meziročně klesla o dvě procenta, od roku 2004 pak o celých deset procentech. Vyplývá to z čísel, která poskytl Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Proč pít “obyčejnou” vodu
20.4.
Přečtěte si, jak důležitá je voda pro náš organismus, kolik jí potřebujeme vypít denně, co znamená mít žízeň nebo jak má vypadat skutečný pitný režim a mnoho dalších užitečných informací o účincích této životně důležité tekutiny.
Bude film Tapped tou poslední kapkou?
27.3.
Nenechte si ujít "Taped", další z řady filmů o tom, jak nesmyslně stále nakupujeme balenou vodu. Možná Vás právě tento film přesvědčí pro ekologičtější a ekonomičtější variantu - kohoutkovou vodu.
Kohoutková voda se pije v Barceloně i v Melbourne
19.3.
Hnutí Česko pije z vodovodu uveřejnilo anketu na téma jak moc se pije kohoutková voda v zahraničí. Výsledky jsou jednoznačné, v zahraničí se všude, kde to jen lze, dává více přednost pití vody kohoutkové než balené.
Dánové vyměnili minerálky za kohoutkovou
10.1.
Dánsko se ujalo předsednictví Evropské unie a přináší řadu inspirujícíh novinek vedoucí ke snižování nákladů. V této severské zemi musí delegáti zapomenout např. na minerálky na stolech, místo nich budou připraveny karafy s kohoutkovou vodou.Informovala o tom agentura DPA.
Nové kampaně projektu Friends of Glass
7.4.
Friends of Glass je celoevropský projekt, který podporuje a prosazuje právo spotřebitelů na možnost volby potravin a nápojů ve skleněných obalech. Do projektu se zapojila také česká sklárna Vetropack Moravia Glass.
82% Čechů chce kohoutkovu vodu v restauracích, jsou ochotni i zaplatit
11.3.
Vodu z kohoutku považují Češi za kvalitní a chutnou, ale v restauraci si ji neobjednají – jednak proto, že většinou není v nabídce, jednak kvůli studu či reakci obsluhy. Poptávka po vodě z kohoutku v restauracích přesto existuje, jak vyplývá z reprezentativního průzkumu společnosti Synovate Česká republika.
Spotřeba sycených nápojů klesla za první polovinu roku o 10%
15.10.
Výrazné snížení spotřeby u sycených nápojů - limonád zaznamenala v našich domácnostech agentura GfK. Naopak spotřaba roste u sirupů a práškových nápojů. Výzkum napovídá, že konzumenti dávají přednost kohoutkové vodě před balenými nápoji.
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?
Ing. Jana Bábíková
S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE