Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Pokorný: Čistá příroda je do jisté míry kulturním artefaktem

Pokorný: Čistá příroda je do jisté míry kulturním artefaktem

S docentem Petrem Pokorným jsme si povídali o počátcích jeho spolupráce s profesorem Bártou, o tom, jak zjistili, že egyptská poušť nebyla vždycky pouští a proč jsou složité společnosti pokaždé ve stavu ohrožení.

Jak dlouho spolupracujete s profesorem Bártou?
Začalo to kolem roku 2002, kdy už byl Mirek Bárta vůdčí osobností výzkumu v egyptském Abúsíru a rozbíhal se výzkum egyptské Západní pouště a tamnějších oáz. V jejich historii bylo nutné neustále řešit problémy s vodou, a tak dávalo smysl sestavit tým tvořený ekology a biology různého zaměření, geology atd. Později jsme zaměřili i na Súdán a jiné části světa. V roce 2007 jsme pak s Mirkem Bártou uspořádali seminář a o rok později vyšla kniha Něco překrásného se končí s podtitulem Kolapsy v přírodě a společnosti. To byla první publikace, ve které jsme závěry vlastního zkoumání začali dávat do širšího teoretického rámce.

Společně jste také zakládali think tank “Komplexní společnosti”.
Ano, věnujeme se dlouhodobé dynamice společností a přírody v řádu tisíciletí a staletí. Zajímají nás dlouhodobé trendy přírodních cyklů a souvislosti s různými společenskými jevy.

Je cílem popsat, v čem by společnost mohla změnit svůj postoj a z čeho se poučit?
Ano, dá se to tak říct. Při zkoumání minulosti jde zároveň o to rozumět současnosti a snažit se předpovídat budoucnost. Dlouhodobé trendy nám v tom mohou pomoci, mnohdy ale působí události, které jsou unikátní nebo velmi řídké, a tedy v principu nepředpověditelné. Můžeme sebelíp rozumět minulosti, vědět, jak určitá civilizace rostla, udržovala se i upadala, ale stejně nedokážeme předpovědět kombinaci okolností a jevů. Takové kombinace jsou nakonec vždycky unikátní.

Na jaké obory se zaměřujete?
Co se týká vody, zkoumáme makroklimatické procesy, vývoj počasí, dostupnost vody, jak staré civilizace zacházely s vodou, či historii zemědělství. Vodní hospodářství je ale jen jednou z mnoha složek. Já jsem biolog, hlavně botanik, a zajímám se o širší, řekněme ekologické souvislosti. Můj obor se dá nazvat paleoekologie, nebo také historická ekologie. Aby bylo jasno: nejde o trilobity nebo dinosaury, ale o dobu geologicky velmi krátkou, kdy už byla příroda téměř stejná, jako je ta dnešní. Řekněme od konce doby ledové po dnešek, tedy o uplynulých cca dvacet tisíc let.

Byl vliv člověka na životní prostředí zásadní i v minulosti?
Když jsme zkoumali vliv člověka, čekali jsme, že k dalekosáhému ovlivnění došlo až v posledním století. Zjistili jsme ale, že k němu místy docházelo už před zhruba šesti tisíci lety. Například víme, že od rovníku k pólu klesá druhová rozmanitost a zároveň se zvětšují přirozená území, na kterých biologické druhy žijí. Tím, že na území dnešní ČR začal člověk rozvíjet orebné zemědělství a rozšiřovat plochy polí, ovlivnil také druhovou rozmanitost. To znamená, že kdyby tehdy člověk zmizel z české kotliny, dnešní příroda bude úplně jiná. Co jsme dříve považovali za “čistou přírodu”, je do jisté míry kulturním artefaktem.

Znamená to, že člověk přírodu vždycky ovlivňoval a to, co se dnes děje, není tak kritické?
Vystihla jste to výborně, ale teď jsem spíše mluvil o lokálním vlivu. Z globálního pohledu je to trochu jinak. Člověk globální prostředí ovlivňuje, i když osobně si nemyslím, že se to děje tak zásadním způsobem, jak se někdy prezentuje třeba v debatách o klimatické změně. Spíše je to faktor podřadný. Existují mnohem mohutnější přírodní síly, které hýbou s klimatem, než je lidská činnost v podobě produkce skleníkových plynů nebo odlesňování. Významnější jsou například změny sluneční aktivity, zemského magnetismu a vliv oceánu, kde se otáčí mnohem větší energie a objemy látek než v atmosféře. Mořské proudění tvoří velikánskou smyčku. Než se smyčka uzavře, tak to trvá celá staletí, a mezitím se v hlubinách oceánů odehrává něco, o čem přes rozsáhlá zkoumání pořád skoro nic nevíme. Tak třeba objemy uhlíku, které se v oceánech proměňují, skladují a uvolňují do atmosféry, jsou nesrovnatelně větší než množství, které je uloženo ve fosilních palivech, a které vypouštíme do atmosféry. Jinými slovy existují významné vlivy na změnu klimatu, kterým nerozumíme, i když se o to intenzivně snažíme.

Jak lze vůbec studovat globální změny klimatu?
V globálním měřítku to skoro zkoumat nelze. Zkoumá se to pokaždé lokálně, a pak se výsledky musí extrapolovat na větší škálu, což je tzv. upscaling. Přitom pracujeme s rovnovážnými modely, protože jinak to ani neumíme. Mlčky předpokládáme, že planeta je rovnovážný systém, i když víme, že je to vlastně iluze. Zemský systém je vysoce nerovnovážný a dynamický a působí v něm celá řada unikátních, singulárních jevů.

Když se mluví o dlouhodobém vývoji klimatu, tak se to demonstruje většinou na změně teplot. Ty totiž umíme studovat do hluboké minulosti, máme na to “paleoteploměry” – třeba izotopové poměry kyslíku v ledovcích, mořských sedimentech či pramenných vápencích. Ale studovat historické změny srážek a vlhkosti je mnohem těžší. Skoro nám pro to chybějí lokální data a s řečeným upscalingem je to ještě těžší.

O záplavách v Egyptě ale údaje máme...
V Egyptě máme dlouhé záznamy o výšce každoročních záplav. Ty ale závisely spíše na srážkách v dnešní Etiopii a Ugandě než v samotném Egyptě. Pokud bychom chtěli rekonstruovat srážky v Egyptě, tak jsme většinou v koncích. Pomáhat nám mohou ojedinělé nálezy, jedním z nich vlastně začala spolupráce s kolegou Bártou, který našel v málo porušené Karově hrobce v Abúsíru mísu s balzamovací pryskyřicí, do které nalezly různé druhy střevlíků. Lepivá pryskyřice záhy ztuhla a my tak víme, že brouci museli pocházet z doby těsně po pohřbu, který proběhl na konci tzv. Staré říše. Brouci mají dost striktní nároky na podmínky stanoviště a proto bylo možné určit, jaká byla v Abúsíru na konci Staré říše vlhkost. Našly se druhy, které v dnešní poušti nežijí a žít ani nemohou. Víme, že tam muselo být vlhčeji, a můžeme i odhadnout o kolik. Vypadá to, že jsme se náhodou dotkli prudkého spádu ve srážkách, kdy se území významně vysušilo a doslova se stalo pouští. Oblast na okraji polopouště, kde se dříve pásla zvířata a která byla využitelná k lovu, se stala mrtvou pouští.

Chtěli jsme jít ale dál a zamýšleli jsme se nad tím, do jaké míry změna klimatu ovlivňuje vyspělé civilizace. Existují záznamy, ve kterých bylo popsáno vysychání studen, stěhování obyvatel a opouštění zemědělských ploch v Egyptě. Dnes se stejný jev opakuje. Například rok 2010 byl extrémně suchý, neúrodný a není možná náhodou, že v krátce na to začalo tzv. arabské jaro. Nedostatek vody trápí také dnešní Sýrii.

Proč se to týká jen vyspělých civilizací?
Jednoduché společností sice neumějí řešit složité problémy, ale tolik je řešit ani nepotřebují. Jsou pružné (resilientní). Přizpůsobí se tím, že mírně změní strategii přežití nebo se přesunou na jiná území. V jednoduchém světě není třeba řešit problémy komplikovaně. Ve složitých společnostech je to ale nutné.

Každé zesložiťování se v krátkodobé perspektivě ukazuje jako potřebné. Složitost je vlastně nástrojem pro řešení problému, a tak třeba rádi schválíme nový zákon nebo zavedeme další administrativu. Každé nové řešení, nová technologie, vyžaduje další kooperaci a tím zase komplexita společnosti narůstá. U složitých společností ale hrozí, že ztratí schopnost pružné reakce na nepředvídatelné problémy a buďto zaniknou, nebo se musejí hluboce změnit. A tak jsme se od starých brouků dostali k přemýšlení o směřování současné společnosti.

Jednoduché návody ale pochopitelně nemáme. Naše role je snad v tom, že zvedneme prst a řekneme pozor, už zase systém zesložiťujeme a složitost sama o sobě je problémem k řešení. Může kdykoli přijít krize a náš způsob života nebude pro svoji složitost udržitelný.

 
---------------------------
 
Doc. Petr Pokorný, Ph.D.
Petr Pokorný se v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, zabývá kvartérní (zejména holocenní) paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK. Je (spolu)autorem řady knih, mnoha odborných a popularizačních článků. Jeho zájmy se pohybují na pomezí mezi přírodními a humanitními vědami.
Hlavní okruhy zájmu: Kvartérní paleoekologie, vegetační historie a ekologie, vývoj krajiny - zejména krajiny kulturní, historická ekologie Evropy a Afriky.

Aktuální granty (řešitel):
  • Před neolitem: Kontextuální analýza environmentální dynamiky v průběhu časně postglaciální transformace střední Evropy
  • Úpadek lesních ekosystémů v mladším holocénu: Příčiny, průběh a důsledky pro biologickou rozmanitost

Vybrané publikace v češtině:
  • Pokorný, Petr; a kol., (2016): Afrika zevnitř. Kontinentem sucha a věčných proměn. Academia, Praha.
  • Chytráček, M.; Danielisová , A.; Pokorný, Petr; Kočár, P.; Kyselý , R.; Kyncl , T.; Sádlo, Jiří; Šmejda , L.; Zavřel , J. (2012): Vzestupy a pády regionálního mocenského centra. Přehled současného stavu poznání pravěkého opevněného areálu na Vladaři v západních Čechách. Památky archeologické 103.
  • Pokorný, Petr (2011): Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán, Praha.
  • Beneš, Jaromír; Pokorný, Petr a kol. (2008): Bioarcheologie v České republice. Přírodovědecká fakulta JČU v Českých Budějovicích a Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
  • Sádlo, Jiří; Pokorný, Petr; Hájek, Pavel; Dreslerová, D.; Cílek, Václav (2008): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha.
  • Pokorný, Petr; Bárta, Miroslav a kol. (2008): Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti. Dokořán, Praha.
18. 7. 2017 Jana Bábíková
Mohlo by vás zajímat
Odborníci řeší, co s přívaly deště i se suchem ve městech Vice

Odborníci řeší, co s přívaly deště i se suchem ve městech

12.9.

Jak připravit města na střídající se sucha a přívalové deště nebo jak co nejpřesněji předpovědět povodně je mezi tématy konference o městském odvodnění ICUD 2017, která se koná tento týden. Do Prahy na ni přijelo více než 600 specialistů z 45 zemí. Konference potrvá do pátku.


Město Vsetín zakázalo lidem kvůli suchu odběr vody z toků Vice

Město Vsetín zakázalo lidem kvůli suchu odběr vody z toků

11.8.

Město Vsetín dnes kvůli dlouhotrvajícímu suchu zakázalo lidem odebírat vodu z toků. ČTK to včera sdělila mluvčí radnice Adéla Kousalová. Již v červenci vydal stejný zákaz Rožnov pod Radhoštěm a poté i Valašské Meziříčí na Vsetínsku.


V druhém kole Dešťovky bude 240 milionů korun Vice

V druhém kole Dešťovky bude 240 milionů korun

3.8.

V druhé výzvě dotačního programu Dešťovka, ve kterém se využívá dešťová a odpadní voda v domácnostech, bude 240 milionů korun. Včera to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Dříve hovořilo o 200 milionech, což byl dvojnásobek prvního dotačního kola. To se vyčerpalo za 28 hodin. Více podrobností chce resort oznámit na tiskové konferenci příští pondělí.


Bárta: V Čechách máme snahu rozebírat všechno, co funguje Vice

Bárta: V Čechách máme snahu rozebírat všechno, co funguje

28.7.

O klimatických změnách, o tom, že rychlé změny teplot o pět a více stupňů nebyly v historii neobvyklé, ale i o tom, co českému vodárenství chybí nejvíce, jsme si povídali s profesorem Bártou, uznávaným archeologem a egyptologem.


Reklama
Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Blog
Ing. Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Ing. Jana Bábíková

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi… VÍCE