Podlehne ČR tlaku Evropské komise na zavedení další regulační instituce?
Představitelé DG Regio pro dotační politiku z Evropské komise (EK) požadují zřízení nezávislé regulační instituce v ČR. Podmiňují tím získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovacím období 2014–2020.
Česká republika by měla pečlivě zvážit, kterou cestou se vydá
“Pokud podlehneme tlaku EK a zavedeme novou regulační instituci, musíme se připravit na armádu úředníků a poradců,” uvádí František Barák, předseda SOVAK ČR.
V České republice působí přes 5300 vlastníků vodárenské infrastruktury a 2200 provozovatelů. Nová instituce by musela být schopna v závěru roku prověřit kalkulace cen vodného a stočného ve všech těchto případech. Pro srovnání například největší vodárenský regulační úřad ve Velké Británii reguluje pouze 30 vodárenských společností a přitom zaměstnává 40 zaměstnanců a řadu konzultantů. Roční rozpočet na provoz instituce činí v přepočtu zhruba 500 milionů korun. Každá britská vodárenská společnost má navíc v rámci své organizace 10 až 20 osob, které se regulací v dané společnosti zabývají.
“Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani v zahraničí obdobu. Např. Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad prověřují řádově nižší počet společností. A přitom reálným výsledkem jejich působení jsou jedny z nejvyšších cen telekomunikačních služeb v Evropě a ceny energie srovnatelné s Německem,” upozorňuje Barák.
Zásadním problémem navrhovaného řešení také je, že regulační instituce by měla převzít stávající kompetence měst a významně tak omezit jejich možnost rozhodování nejen o výši, ale i struktuře cen vodného a stočného.
"Jednání o cenách vodného a stočného začíná vždy na místní úrovni. Neznám jediný případ, kdy někdo vznesl žalobu nebo dotaz, že nesouhlasí s vyjednáváním mezi vlastníky a provozovateli. Jediné, co nám může EK vyčítat je fakt, že nám chybí institucionální zajištění. Fakticky je u nás ale regulace pokrytá lépe než v jiných zemích,” uvádí Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Jakým způsobem probíhá regulace v součastné době?
Vodárenské společnosti pro své působení musí získat licenci - to je první stupeň regulace. Pro vybudování nové nebo rekonstruované vodovodovodní sítě či kanalizace je nezbytný souhlas krajských úřadů. Ty vychází z plánů dlouhodobého rozvoje vodovodů a kanalizací a představují další stupeň regulace, tentokrát na úrovni krajů. Ministerstvo zemědělství navíc vytváří další kontrolní mechanismy v souladu s plánem obnovy na 10 let.
V součastné době regulace vodárenství spadá do kompetence čtyř ministerstev:
- Ministerstvo zemědělství - primární kompetence se týkají využití vodních zdrojů, výroby pitné vody a její dopravy ke spotřebiteli.
- Ministerstvo životního prostředí - mezi jeho kompetence spadá především ochrana veškerých zdrojů pitné vody.
-
Regulace cen vody patří do kompetence Ministerstva financí, které ve svém věstníku stanovuje způsob kalkulace cen vodného a stočného a definuje oprávněné náklady a přiměřený zisk, které se do ceny vody mohou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze, reflektující např. i řadu připomínek právě ze strany EK.
- Ministerstvo zdravotnictví - jeho hlavním úkolem je zajištění kvality pitné vody u spotřebitele. V prováděcích vyhláškách jsou definovány požadavky, rozsah a četnost kontroly vody.
“Máme za to, že v součastné době vodárenství v České republice je regulováno dostatečně a efektivně, lépe než v jiných zemích EU,” shrnul František Barák.
Srovnání s Velkou Británií
EU nemá dosud ve vodohospodářském oboru žádný standard. Analýzy ve většině případů vycházejí z dosavadních zkušeností např. z Velké Británie, kde je regulace uplatňována na významně menší počet subjektů a za zcela jiných podmínek.
“Situace ve Velké Británii je mnohem jednodušší, máme zde u jenom 30 vodárenských společností. Nelze to tedy srovnat s Českou republikou, kde máte přes 5.000 společností,”
upozorňuje David Strang z Water UK, organizace pobdobného typu jako SOVAK ČR.
Ve Velké Británii v osmdesátých letech došlo k plnému převodu vodohospodářského majetku do soukromého vlastnictví. Provozovatelé jsou zde na rozdíl od ČR zároveň vlastníky vodárenské infrastruktury. V ČR až na výjimky zůstává majetek v rukou měst a obcí.
Otázkou je, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří vyjednat s Evropsku komisí kompromis nebo zda podlehne ČR evropskému tlaku a zřídí instituci bez reálné potřeby.
“Kompromis je vždycky možný, ale musí být pro něj partner,” uzavřela diskuzi ředitelka odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí Hana Randová.
Zprava: P. Punčochář /MZe, H. Randová /MŽP, F, Barák a O. Beneš /SOVAK ČR
RNDr. Pavel Punčochář, CSc., vrchní ředitel, Sekce vodního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Ing. Hana Randová, ředitelka odboru ochrany vod, Ministerstvo životního prostředí
Zprava: Robert Schroder /Evropská komise DG Envi, David Strang /Water UK, Velká Británie, překladatel
Zprava: O. Beneš /SOVAK ČR, Robert Schroder /Evropská komise DG Envi, David Strang /Water UK, Velká Británie, překladatel
Zprava: P. Punčochář /MZe, H. Randová /MŽP
-----------------------------------------
Diskuze nad možným zavedením regulátora probíhala v rámci konference VODA FÓRUM 2012. Ta navazuje na tradiční mezinárodní vodohospodářskou výstavu s názvem VODOVODY – KANALIZACE, která přešla na dvouletou periodu konání a její další ročník se uskuteční v roce 2013. Tradiční květnový termín setkání zástupců a příznivců oboru tak bude v sudých letech patřit této mezinárodní konferenci. Konferenci, která bude řešit aktuální problematiku oboru, a to jak z pohledu České republiky, tak z pohledu Evropské unie a zahraničních zemí.
MŽP chce v nové výzvě dát obcím 500 milionů Kč na nové vodovody
7.5.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce do 30. června vypsat novou dotační výzvu pro obce a města na nové vodovody a vodovodní přivaděče, v níž bude 500 milionů korun od Státního fondu životního prostředí. Už teď mohou žádat o peníze na nové zdroje pitné podzemní vody, i v tomto případě je k dispozici půl miliardy korun.
Program Dešťovka dosud proplatil 1456 žádostí za 62 milionů korun
26.4.
Dotační program Dešťovka ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) dosud proplatil 1456 žádostí za 62 milionů korun. Přijato bylo přes 4000 žádostí za téměř 200 milionů korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla tisková mluvčí SFŽP Lucie Früblingová. Dotace jsou určeny na systémy využívající srážkovou či odpadní vodu.
Začal platit zákon zpřísňující nakládání s odpadní vodou
2.1.
Poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody bude nově spravovat Státní fond životního prostředí místo České inspekce životního prostředí, jak tomu bylo doposud. Změnu přináší novela vodního zákona, která včera nabyla účinnosti. Poplatky za odběr a vypouštění vody se nemění.
V prvním měsíci od spuštění nové Dešťovky lidé požádali o 35 milionů korun
2.11.
Za první měsíc od spuštění nových podmínek dotačního programu Dešťovka přijal Státní fond životního prostředí 805 žádostí v objemu 34,8 milionu korun. ČTK o tom informoval Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Další stovky žádostí jsou v systému rozpracovány, nejvíce jich přichází ze Středočeského a z Jihomoravského kraje.
Čistička v Moravské Třebové už nebude zapáchat
1.11.
Moravská Třebová na Svitavsku odstraní zápach, který občas vychází z čističky odpadních vod. Takzvanou dezodorizaci firma nainstaluje příští týden. Lidé si na zápach v minulosti stěžovali. ČTK to řekl vedoucí odboru rozvoje města Miroslav Netolický. Opatření bude stát 5,9 milionu korun bez DPH. Státní fond životního prostředí městu poskytl dotaci 3,5 milionu korun.
MŽP poskytne 400 milionů na ochranu před povodněmi
2.10.
Obce, kraje a další subjekty mohou ode dneška čerpat dotace na dokonalejší varovné systémy před povodněmi a na zabezpečení nestabilních svahů. Z Operačního programu Životní prostředí dostanou k dispozici 350 milionů korun.
Prezident podepsal novelu zpřísňující nakládání s odpadní vodou
6.6.
Požadavky na odvoz obsahu jímek u rodinných domů se zpřísní. Lidé budou muset zpětně dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Povinnost začne platit od roku 2021. Změnu přináší novela vodního zákona, kterou včera podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí.
Obce by mohly mít příjem z poplatků za odběr podzemní vody
1.3.
Desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody by nově mohly získat obce. Navrhla to pětice poslanců v rámci novely vodního zákona, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. Nyní je výnos z poplatků rozdělen rovnoměrně mezi kraje a Státní fond životního prostředí, podle poslanců by nově měly dostávat po 45 procentech.
Zemědělský výbor vydá doporučení k novele vodního zákona v únoru
1.2.
Sněmovní zemědělský výbor včera přerušil projednávání vládní novely vodního zákona, která mimo jiné zpřísňuje některé podmínky nakládání s odpadními vodami. Členové výboru nyní můžou do 7. února předkládat své pozměňovací návrhy. Zpravodaj Karel Tureček (ANO) poznamenal, že ví o několika pozměňovacích návrzích, které poslanci chtějí přednést.
Moravská Třebová zbaví zápachu čističku odpadních vod
8.11.
Moravská Třebová na Svitavsku zbaví zápachu čističku odpadních vod v nedalekých Linharticích. Lidé kvůli tomu sepsali i petici. Takzvaná dezodorizace bude stát šest milionů korun. ČTK to sdělil vedoucí odboru rozvoje města Miroslav Netolický.
Na domovní čistírny vod obcím je připravena dotace 200 milionů korun
16.10.
O příspěvek na domovní čistírny odpadních vod mohou obce žádat od pondělí 16. října. Ministerstvo životního prostředí do nové výzvy uvolní 200 milionů korun, dalších 50 milionů půjde na obnovy parků nebo na nové nezpevněné plochy ve městech. Domovní čistírny vod, které jsou vhodné zejména pro odlehlé oblasti obcí, podpořilo ministerstvo již jednou a peníze se vyčerpaly za tři čtvrtě roku.
Na boj proti suchu, povodním a znečištění půjde miliarda korun
3.10.
Na boj proti povodním, na šetření dešťové vody a na likvidaci starých ekologických zátěží dostanou obce dotace z Operačního programu Životní prostředí. Celkem je na tyto účely vyhrazena miliarda korun. O peníze mohou obce žádat Státní fond životního prostředí od 16. října, pro dotace na likvidaci ekologických zátěží od 1. listopadu.
Na čistírny odpadních vod a vodovody půjde 3,7 miliardy korun
18.9.
Na čistírny odpadních vod, vodovodní sítě a podobné účely mohou obce získat až 3,7 miliardy korun z evropských fondů. Žádosti o dotace začne Státní fond životního prostředí (SFŽP) přijímat od 16. října. Jak upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jsou to patrně poslední peníze, které může Česká republika čerpat z evropských fondů na vodní hospodářství v tomto programovém období.
Informační semináře MŽP a SFŽP začínají 4. března
20.2.
Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí pořádají další kolo informačních seminářů, zaměřených na následný (ex-post) monitoring vodohospodářských projektů, podpořených z OPŽP v programovém období 2007-2013. První ze seminářů se uskuteční 4. března v Brně.
MŽP vyhlásilo poslední výzvu z OPŽP 2017–13
6.2.
Státní fond životního prostředí ode dneška přijímá žádosti o dotace např. na třídění odpadu, zateplování veřejných budov nebo obnovu zeleně v krajině. Celkově je k dispozici 1,75 mld. korun. Výzva je zacílena na projekty s velmi krátkou dobou realizace s ohledem na ukončení programu koncem roku 2015. Jedná se o poslední výzvu z končícího Operačního programu životní prostředí 2007–2013.
Využijte možnosti získání dotace na výměnu domovních olověných rozvodů
26.1.
Společnost 1. SčV, a.s. doporučuje svým odběratelům využít programu Ministerstva pro místní rozvoj a využít dotaci na opravy domovních olověných rozvodů. Dotace je poskytována fyzickým i právnickým osobám, a to v maximální výši 20 tis. Kč na 1 bytovou jednotku. Lhůta pro doručení žádosti skončí 16. února 2015.
Povodí Moravy plánuje dát do protipovodňové ochrany 1,4 mld.Kč
10.6.
Povodí Moravy v následujících šesti letech investuje do protipovodňových opatření v Olomouckém kraji s pomocí dotací zhruba 1,4 miliardy korun. Zlepšit by se měla ochrana před velkou vodou například v Olomouci, Přerově či Teplicích. Novinářům to v Olomouci řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.
Chalupa jmenoval ředitelkou Státního fondu životního prostředí Radku Bučilovou
20.6.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa jmenoval do funkce ředitelky Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) Radku Bučilovou, která byla pověřena řízením fondu od prosince 2010. Při jmenování Chalupa ocenil především její kvalitní a přínosnou práci pro program Zelená úsporám.
Vlastníci si začínají uvědomovat, že evropské dotace rozhodně nejsou zadarmo!
12.10.
Dlouholeté problémy s evropskými dotacemi na modernizaci vodárenské infrastruktury a stavbu nových čistíren odpadních vod mají za následek, že je některé města a obce raději nechtějí. Nesouhlasí také s tím, aby kvůli spolufinancování musely výrazně zvyšovat cenu vodného a stočného.
SFŽP nabízí tři miliardy na renovace a výstavbu čistíren vod
3.7.
Tři miliardy korun z evropských fondů nabízí Státní fond životního prostředí (SFŽP) obcím a svazkům obcí na výstavbu a renovaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Výzvu pro podávání žádostí zveřejnilo ministerstvo životního prostředí v pátek. Přijímat je bude fond od 9. července do 9. srpna 2012.
Evropské dotace nedostane 21 obcí! Budou mít šanci noví žadatelé?
3.2.
Evopské dotace na modernizaci čistíren odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí nakonec nedostane 21 obcí včetně Prahy. Dalších osm obcí má ještě šanci, že peníze získá. Ohroženo bylo původně 42 projektů v hodnotě deset miliard korun.
Sokolov jedná o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod
13.1.
Město Sokolov usiluje o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod. Po letech jednání se zřejmě přikloní k přijetí dotace ze státního fondu životního prostředí.
Tuzemské úřady v září proplatily příjemcům z fondů EU 7,3 mld. Kč
26.10.
Úřady proplatily v září tuzemským příjemcům z evropských fondů 7,3 miliardy korun, v srpnu to bylo 11,5 miliardy. Celkem už české instituce a firmy získaly od roku 2007 z Evropské unie 272 miliard korun. Oznámilo to včera ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
Jak ovlivňují evropské dotace cenu vody?
24.10.
V posledních dnech se velmi rozhořela diskuze o možném neúspěchu 44 žádostí o evropské dotace z OPŽP a možném vlivu na cenu vody. Situace je však mnohem komplikovanější. Také úspěšní žadatelé o evropské dotace navyšují cenu vody. Musí totiž dodržet tzv. finanční model. Jaké jsou pozitiva a negativa evropských dotací a je vůbec možné fungovat bez nich?
Chalupa: ČR nepřijde o peníze na čističky, voda však může podražit
19.10.
Česko o peníze z Evropské unie na modernizaci čištění odpadních vod nepřijde. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Přesto však připustil možné problémy s financováním některých projektů, které by mohly vést v určitých lokalitách ke zdražení vody.
Firmy loni na ekoinvesticích šetřily, stát investoval do čistíren
19.10.
Investice do životního prostředí loni v Česku činily 22,6 miliardy korun, oproti roku 2009 klesly o 3,6 procenta. Zatímco financování staveb na ochranu životního prostředí podnikatelský sektor výrazně omezil, stát své investice zvýšil o víc než polovinu.
Jaká je role konzultantů na fondu životního prostředí?
23.3.
EU chtěla zabránit zneužití vodárenských dotací soukromými firmami. Ze složitého systému však paradoxně profituje komerční poradce. (Článek naleznete také na serveru Česká pozice)
EY jako partner pro získání evropských dotací
1.9.
Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...
...
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?
Ing. Jana Bábíková
S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE