Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Očima odborníka: Kontrola kvality pitné vody - III

Očima odborníka: Kontrola kvality pitné vody - III
Nedílnou součástí kontroly kvality pitné vody, prováděné jejími dodavateli, je předávání výsledků laboratorních vyšetření krajským hygienickým stanicím v elektronické podobě. Tento již pět let fungující systém stojí za podrobnější zmínku.

Výsledky vlastních laboratorních vyšetření vodárenské firmy předkládaly už bývalým okresním hygienickým stanicím – v tištěné podobě a většinou až za určité období. V době přípravy vstupu ČR do EU pro nás vyplynula budoucí povinnost každého členského státu předávat informace o výsledcích kontrol pitné vody Evropské komisi. Článek 13 směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu ukládá členským státům každé tři roky zveřejnit zprávu o jakosti této vody, a to do jednoho roku po skončení období, o kterém pojednává. Prvním obdobím byly roky 2002 až 2004, v současnosti se nacházíme ve třetím období a zpráva za roky 2008 až 2010 bude zpracována v r. 2011. Ke splnění této povinnosti bylo nutné velmi rychle vytvořit systém sběru a zpracování potřebných dat. Odpovědnost za plnění této povinnosti má Ministerstvo zdravotnictví ČR.
 
V České republice existuje na základě Usnesení vlády ČR od r. 1996 „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“, který zajišťuje Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ), původně ve spolupráci s vybranými okresními hygienickými stanicemi. Jednou z oblastí, kterými se „Monitoring“ zabývá“, je i zásobování pitnou vodou. Výsledky tohoto monitoringu zveřejňuje SZÚ každý rok. Bylo tedy logické navázat na existující systém a upravit jej tak, aby s jeho pomocí byla Česká republika schopna dostát závazkům vyplývajícím z členství v EU a zpracováním zpráv pro Evropskou komisi byl pověřen SZÚ.
 
Neoddělitelnými aspekty zpracování těchto zpráv je „důvěryhodnost“ a „dostupnost“ výsledků kontrol pitné vody. Důvěryhodnost, či správnost, nebo chcete-li validita výsledků laboratorních vyšetření pitné vody je zajištěna odbornou způsobilostí konkrétní laboratoře, doloženou dokladem o akreditaci či autorizaci. Dostupnost těchto výsledků pro orgány ochrany veřejného zdraví je zajištěna předáváním výsledků laboratorních vyšetření pitné vody v elektronické podobě do centrálního informačního systému. Oba tyto aspekty jsou, jako povinnosti dodavatele pitné vody, zakotveny v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
V r. 2001 byl zahájen celorepublikový „Centrální monitoring jakosti vod“ (CMJV) jehož důsledkem bylo vytvoření informačního systému – registru kvality pitné a rekreační vody. Předpoklady pro jeho vytvoření bylo zpracování dat v akreditovaných laboratořích pomocí laboratorních softwarů (tudíž existence dat v elektronické podobě) a uzákonění povinnosti tato data předávat. Z přípravné studie vyplynula potřeba vytvoření internetové aplikace, protože tak odpadají lokální instalace SW na velkém množství počítačů a jejich nutné aktualizace, data jsou soustředěna na jednom místě a lze poměrně jednoduše stanovit konkrétním osobám rozsah přístupu ke konkrétním datům. Jako pracovní označení nově vytvářeného systému se vžil výraz „pivo“. Kdo spolupracuje s IT pracovníky (lidově „ajťáky“) dobře zná specifický druh jejich humoru a vytváření zkratek, v tomto případě pro „pi_tnou vo_du“. To co bylo původně myšleno v žertu, se nakonec, i přes protesty některých mých kolegů, ujalo jako oficiální označení informačního systému: IS PiVo - registr kvality pitné a rekreační vody.
 
Aby bylo možné přenášet data do IS bylo nutné nadefinovat a právně ukotvit i formát přenášených dat. V tomto dobře zafungovala spolupráce tvůrců laboratorních SW a tvůrců IS PiVo a byl stanoven formát dat, který sice vyžadoval určité úpravy laboratorních SW, ale tyto nebyly neúměrně finančně náročné a byly únosné i pro samotné laboratoře. Samotný IS byl otestován na konci r. 2003, během roku 2004 byl po zkušebním provozu spuštěn v rutinním provozu a je plně využíván odbornými pracovníky krajských hygienických stanic, Ministerstva zdravotnictví ČR a SZÚ. Jak vyplývá ze samotného názvu, IS není využíván jen pro sledování jakosti pitné vody, ale i pro další druhy vod, jako jsou např. koupaliště v přírodě a umělá koupaliště.
 
Pokud byste náhodou někde zaslechli mluvit pracovníka KHS nebo laboratoře v tom smyslu, že „dělá na pivu“ nebo „jde do piva“ apod., nemusí to nutně znamenat, že dotyčný (-ná) se chystá k návštěvě hostinského zařízení nebo k vaření slado-chmelového nektaru, ale může se prostě jednat o některého z mých kolegů a kolegyň zabývajících se kontrolou jakosti pitných nebo rekreačních vod.
1. 7. 2010 (jab)
Reklama
Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Anketa
Pijete vodu z kohoutku?
Blog
Ing. Jana Bábíková

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

Ing. Jana Bábíková

S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE