Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Jihočeští zemědělci přihnojují, spodní voda chybí

Jihočeští zemědělci přihnojují, spodní voda chybí

Někteří jihočeští zemědělci mají za sebou první jarní přihnojování. Na ozimy nemají teplotní výkyvy posledních dní vliv. Horší je v kraji situace se spodní vodou, které je málo. ČTK to řekli ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a zemědělci.

Až pětadvacetistupňový výkyv venkovní teploty mezi předposledním a posledním únorovým týdnem nevnímají jihočeští zemědělci tragicky. V nižších polohách bez sněhu již přihnojovali.

"Ozimy zatím nevypadají špatně. Také situace s vodními zdroji se jeví lépe než vloni touto dobou. Plné meliorační stoky prozrazují vodní nasycenost zejména v oblastech s těžší půdou. Horší je to s vodou spodní. Většina zemědělských podniků nezaznamenala výrazné navýšení její hladiny. Pro plodiny spouštějící vegetační aktivitu představuje nebezpečí kombinace denního deště s nočními mrazy," uvedla Šťastná.

S přihnojováním končí zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Využili ranních mrazíků, kdy mohli přihnojovat, aniž by poškodili půdu nebo porost na polích.

Ozimy mají zahnědlé. "Budeme mít obavy z nástupu chorob. Povrchová voda teď je, ale co se týče spodních vod, tam vidím malér, protože studny nejsou naplněné tak, jak by měly," řekl ČTK předseda družstva Jan Rytíř. Družstvo hospodaří na 850 hektarech orné půdy, převládá rostlinná výroba.

Zemědělské družstvo Opařany na Táborsku čeká s přihnojováním na lepší počasí. Ozimy mu nepomrzly. Předseda představenstva družstva Vlastimil Procházka ČTK řekl, že letošní jaro je stejné jako před deseti či 20 lety, kdy v noci mrzlo a přes den bylo nad nulou. Problém vidí ve spodní vodě.

"Povrchová voda nějaká je. Půda u nás byla tak vyschlá, že všechno zůstalo do 40 centimetrů hloubky a do spodních vod se vrchní voda nepropouští. Povrchová vrstva půdy je někde nasycená středně, protože už oráme a orat jde. Horních 25 centimetrů je ve střední vlhkosti, ale do hlubší vrstvy od 40 centimetrů hlouběji se voda moc nedostala a chybí, zdroje pro živočišnou výrobu jsou pořád na minimu," řekl Procházka.

Nebezpečí vidí v tom, že pokud přijde suché jaro, vrchní vrstva vodu rychle ztratí a mohlo by nastat ještě větší sucho než loni. Opařanské družstvo hospodaří na 4700 hektarech, z toho je 3200 hektarů orná půda.

"Ideální by bylo pomalé odtávání sněhu ve vyšších polohách, aby se vláha stihla zadržet v půdě a neprofrčela s povodňovou razancí povrchově do pryč,"
řekla Šťastná.

Podle statistiků získali zemědělci loni při žních ze 134.760 hektarů téměř 700.000 tun obilovin. Průměrný výnos na hektar byl 5,19 tuny.

Foto: Wikipedia, Sheane Moji, licence

28. 2. 2019 ČTK
Reklama
Zasílat novinky
Anketa
Pijete vodu z kohoutku?
Blog
Ing. Jana Bábíková

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

Ing. Jana Bábíková

S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE